Umělá inteligence mění způsob, jakým lidé vyhledávají, zpracovávají a ověřují informace. AI sumarizace šetří čas, zároveň ale přinášejí nové otázky týkající se důvěryhodnosti zdrojů, ověřování faktů a budoucnosti médií. Jak se na tyto změny připravit a proč budou autenticita a lidský úsudek stále důležitější? O tom hovořila Lucie Geislerová, vedoucí zahraničního oddělení a expertka na AI z NEWTON Media, v rozhovoru pro Rádio Prostor.
„Nesmíme ztrácet kritické myšlení. Dříve jsme si vybírali zdroj, ze kterého si informaci přečteme. A dneska se spokojíme s AI sumarizací,“ řekla Lucie Geislerová, během středečního rozhovoru v Rádiu Prostor.
Rozhovor se věnoval právě fenoménu, kdy se čím dál tím více uživatelů internetu spoléhá právě na odpověď umělé inteligence, než aby si informace hledali sami. V současnosti je těchto uživatelů už 25 procent, a jejich počet stále narůstá. To je výzvou i pro firmy, které chtějí, aby se o jejich značce dozvědělo co nejvíce potenciálních zákazníků.
Jak být pro AI čitelný a srozumitelný?
Firmy by podle Lucie Geislerové měly usilovat o to, aby na svých webech zveřejňovaly konzistentní a důvěryhodné informace. Obsah by měl být strukturovaný, přehledný a srozumitelný nejen pro lidi, ale také pro systémy umělé inteligence. Rostoucí význam AI agentů a automatizovaného zpracování informací zvyšuje nároky na kvalitu firemního obsahu. Důležitá je jasná struktura textů, jednoznačné formulace, aktuálnost informací a důvěryhodnost zdrojů.
Pro firmy to představuje příležitost, jak posílit svou viditelnost v prostředí, kde uživatelé stále častěji získávají odpovědi přímo od AI namísto procházení seznamu výsledků vyhledávání. Samotná optimalizace obsahu pro AI ale nestačí. Rozhodující zůstává také kvalita informací a schopnost organizace dlouhodobě budovat důvěru.
Lucie Geislerová s moderátorkou Žanetou Slámovou ve vysílání Rádia Prostor 14.10.2026
AI sumarizace: Odkud pocházejí informace a jak je ověřovat?
AI sumarizace obvykle nečerpají jen z jediného webu. Odpověď mohou sestavit z více zdrojů a propojit informace z různých článků, dokumentů nebo webových stránek. Uživatel tak získá rychlý přehled, nemusí však vždy vědět, odkud jednotlivá tvrzení pocházejí a jak byla interpretována.
„My neradi čekáme. A AI v tu chvíli neověřuje, zda je to pravda, co nám předkládá, anebo opravdu ta nejlepší volba. To posouzení už je na nás,“ upozorňuje Lucie Geislerová.
Právě proto zůstává kritické myšlení zásadní dovedností i v době, kdy nám umělá inteligence usnadňuje každodenní práci s informacemi. Rychlá a přesvědčivě formulovaná odpověď totiž automaticky neznamená, že je správná nebo úplná.
Proč je důležité ověřovat informace z AI?
U povrchní informace si řada z nás s AI shrnutím vystačí. Podle statistik končí 70 % vyhledávání bez prokliku. To znamená, že si lidé přečtou shrnutí, které jim vyhledávač nabídne, případně si jen přečtou odkazy.
Co když je pro nás poptávaná informace ale důležitá? „Ověřujme si. A můžeme i požádat. Pokud je to pro nás důležitá věc, tak požádejme chatbota o link na zdroje informací a prověřme si, odkud čerpá a jak tu informaci interpretuje. A také si ověřme, jak aktuální jsou zdroje, ze kterých čerpá,“ vysvětluje Geislerová.
Podle ní mají boti obecně rádi čerstvé informace. Nemusí to být vždy ale pravidlem. „Například dopravní podnik, nebylo to v Praze, uveřejnil masivní kampaň o novém přestupním uzlu. Zlepšení pro cestující, rozhovory se zástupci firmy, vynikající kampaň. No a pak se to o dva týdny pozdrželo. A ta informace o tom pozdržení také byla uveřejněna. Ale už to nebylo tak medializované. A na konkrétní dotaz, zda se zastávka dá použít, dva AI chatboty nezávisle na sobě odpověděly, že ano, protože tu novější informaci už nenašly,“ dodává Geislerová.
Budoucnost médií: Proč budou autenticita a lidský úsudek důležitější?
Lidé budou podle Geislerové čím dál tím víc oceňovat autenticitu a lidskost. Ještě než se globálně ustanoví standardy označování obsahu, který vytvoří umělá inteligence, začnou sami lidé označovat svoje díla jako lidská. „Intuitivně víme, že si takového obsahu ostatní budou víc cenit. A proto si myslím, že o novinařinu a vlastně i o živého moderátora bude vždycky zájem,“ myslí si Geislerová.
Novinářská práce totiž nespočívá pouze ve shromažďování a shrnování informací. Zahrnuje také ověřování faktů, posuzování důležitosti událostí, práci s kontextem a odpovědnost za zveřejněná tvrzení. Právě tyto činnosti pomáhají odlišit kvalitní žurnalistiku od pouhého automatického zpracování obsahu.
Poslechnout celý rozhovor