V úterý 16. prosince 2025 se v prostorách společnosti Ipsos uskutečnil druhý odborný workshop Infodemie v čase polykrizí, pořádaný řešitelským týmem projektu Infoveillance – prevence proti infodemiím.
Cílem setkání bylo představit dosavadní průběh projektu, jeho teoretická východiska a technologické přístupy, které budou v následujících letech sloužit k monitoringu a včasné detekci anomálií v digitálním informačním prostoru, a zároveň získat odbornou zpětnou vazbu.
Václav Moravec na 2. workshopu projektu Infoveillance
Tentokrát se workshop zaměřil na diskuse a narativy kolem tématu očkování a poruch autistického spektra, které sloužily jako konkrétní případ pro analýzu infodemických jevů v digitálním prostoru a volné navazoval na první workshop Infodemie – hledáme anomálie na sociálních sítích projektu Infoveillance (10/2025–12/2028).
Workshop opět vedla hlavní řešitelka Barbora Hladká a vedoucí projektu Václav Moravec.
Řešitelský tým tvoří MFF UK, NEWTON Media a Ipsos.
Multidisciplinární pojetí projektu Infoveillance
Projekt Infoveillance je koncipován jako multioborový. Zapojeni jsou softwaroví inženýři, počítačoví lingvisté, mediální analytici, sociologové i odborníci z dalších společenskovědních a humanitních oborů. Toto pojetí umožňuje nahlížet infodemické jevy z technologické, komunikační i společenské perspektivy. Projekt Infoveillance byl zahájen v říjnu 2025 a potrvá do konce roku 2028.
Výsledkem projektu má být nástroj Infoveillance, který bude v českém jazyce podporovat systematické sledování digitálního informačního prostoru a včasnou identifikaci nestandardních vývojů v online diskusích.
Monitoring online diskusí a pilotní studie NEWTON Media
Součástí workshopu byla prezentace pilotní studie společnosti NEWTON Media, kterou představila mediální analytička Veronika Lebedová. Studie se zaměřila na sběr a analýzu veřejně dostupného obsahu ze sociálních sítí Facebook, Instagram, X, TikTok a YouTube, včetně příspěvků a navazujících diskusí.
Tým NEWTON Media, který má s monitoringem i analýzou sociálních sítí dlouholeté zkušenosti, se soustředil na diskuse o možných souvislostech mezi očkováním a autismem. Sběr dat probíhal v období od září do listopadu 2025.
Veronika Lebedová na workshopu představila metodiku sběru dat a prvotní analytická zjištění
V tomto časovém úseku bylo zaznamenáno 444 explicitních zmínek a dalších 1 425 kontextových zmínek, které se objevovaly převážně v komentářích.
Analýza časového vývoje ukázala dva výrazné nárůsty aktivity. První nastal po veřejném prohlášení Donalda Trumpa, který upozornil na možná rizika užívání paracetamolu v těhotenství, které spojil s rizikem autismu dětí a zmínil přitom také očkování. Druhý nárůst diskuse byl zaznamenán po vyjádření amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., který nařídil americkému Středisku pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) aktualizovat webové stránky, kde bylo nově uvedeno tvrzení, ohledně toho, že vakcíny nezpůsobují autismus.
Z hlediska zastoupení platforem převažoval Facebook, na němž se objevila většina zaznamenaných zmínek. Menší podíl připadal na platformu X a YouTube. V rámci pilotního výzkumu byly ukázány také vybrané dezinformační kanály na Facebooku.
Automatická a kvalitativní analýza obsahu
Další část workshopu byla věnována metodám analýzy dat. Irena Holubová (MFF UK) představila přístupy k automatické analýze, které umožňují sledovat vývoj diskusí v čase a identifikovat různé typy anomálií, například náhlé změny aktivity, protichůdná tvrzení či polarizaci komunit.
Na tento přístup navázala Martina Lupínková, která se zaměřila na ruční kvalitativní analýzu vybraných příspěvků a komentářů ohledně očkování a autismu. Ta poukázala na častý výskyt narativu osobních či rodinných zkušeností prezentovaných jako „neprůstřelné“ argumenty a velmi emočně zabarvených výpovědí.
Martina Lupínková poukázala na častý výskyt narativu osobních zkušeností a emočně zabarvených výpovědí
Sociologická šetření a práce s publikem
V rámci projektu budou dvakrát ročně probíhat sociologická šetření společností Ipsos, zaměřená na gramotnost v oblasti sociálních sítí v Česku, na Slovensku a v Maďarsku.
Beata Gavurová zdůraznila, že je důležité sledovat životní cyklus dezinformací – jejich vznik, šíření a dopady – protože dezinformace vznikají v různých oblastech a regionech a mají odlišný dopad. Projekt využívá model C5: Kontext, Příčiny, Obsah, Důsledky a Amplifikační cyklus, který pomáhá porozumět dynamice šíření dezinformací.
Infodemiologie jako teoretické ukotvení projektu
Teoretickým východiskem projektu Infoveillance je koncept infodemiologie. Infodemiologie pracuje s analogií mezi šířením informací a šířením nemocí a rozvíjí pojem infodemie, upozorňující na rizika nadbytku informací v digitálním prostoru.
Lékař a poradce Světové zdravotnické organizace Gunter Eysenbach během pandemie COVID-19 zdůraznil několik pilířů prevence infodemických jevů, které zahrnují ověřování informací, včasné varování před nepřesnými zprávami a podporu mediální gramotnosti. Tyto principy jsou dnes klíčové pro pochopení šíření dezinformací a slouží jako teoretický rámec projektu Infoveillance.
Zjištěné informace vedly k další podnětné diskuzi všech účastníků
Workshop nabídl cenné poznatky a potvrdil význam odborné diskuse nad analyzovanými daty. Získané závěry budou sloužit jako východisko pro další aktivity projektu Infoveillance a další navazující workshopy.
Těšíme se na nová zjištění při dalších setkáních projektu v příštím roce!